Kompetence v českém základním školství: tldr co, jak a kam dál
Klíčové kompetence je terminus technicus českého školství, jde o soubor schopností, který si má žák na konci školní docházky odnášet do života a které by mu měly napomoct uplatnit se ve společnosti a na trhu práce. Klíčovými kompetencemi zanesenými v českém rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání (dále RVP ZV)jsou: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní a od roku 2021 kompetence digitální. V tomto krátkém článku rozeberu pojem klíčové kompetence v českém prostředí: definici, vznik, jeho používání i jeho budoucnost.
Mít kompetenci znamená, že člověk (žák) je vybaven celým složitým souborem vědomostí, dovedností a postojů, ve kterém je vše propojeno tak výhodně, že díky tomu člověk může úspěšně zvládnout úkoly a situace, do kterých se dostává ve studiu, v práci, v osobním životě. Mít určitou kompetenci znamená, že se dokážeme v určité přirozené situaci přiměřeně orientovat, provádět vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj.
- Klíčové kompetence v základním vzdělávání, (1, str.7)
Potřeba kompetencí jako výsledku vzdělávání se zvýšila v průběhu druhé půlky 20. století s nástupem nových technologií a ekonomických potřeb vyspělých zemí (2). Šlo o přechod od encyklopedického vzdělávání k aplikovatelným dovednostem potřebným k uplatnění na trhu práce. První zmínku o klíčových dovednostech v českém prostředí nalezneme už v roce 1991, což je výrazně dřív než v tehdejší Evropské unii, klíčové kompetence byly pak v ČR uzákoněny v roce 2007 (2). Revizí prošly RVP v minulém roce (2021), kdy se lekce změnila definice kompetencí a k přibyla k nim kompetence digitální. A podle strategických dokumentů ČR to nevypadá, že by ze vzdělávacího systému kompetence mizely, právě naopak: orientace na ně je jedním z hlavních cílů (3). Ale…
Ani po více než deseti letech od zavedení klíčových kompetencí do českého kurikula nemá mnoho učitelů jasnou představu, jak je ve výuce rozvíjet.
- Interakce při řešení problémově orientovaných úloh ve výuce přírodovědy, Tereza Češková (4)
Odborná obec ukazuje na rozpolcenost pojmu kompetence v českém prostředí. Tereza Češková to zdůvodňuje jednak chybným převzetím terminologie z angličtiny competence–competency, kdy competence je holistické pojetí dovedností a competency je performativní/měřitelné pojetí dovedností, jako je například gramotnost, a v českém prostředí se i přes jejich odlišné významy překládají do jednoho pojmu (2). Druhým zdůvodněním je dle autorky rozpolcenost výzkumných tradic i nadnárodních porovnávání, které kompetence měří (2).
Pojem je však matoucí a vágní i pro samotné učitele: „Jedním z častých problémů, které souvisejí s naplňováním (závazného) kurikula v českých základních školách, je rezignace na rozvoj KK u žáků. Ve výuce jsou KK často buď zcela opomíjeny, nebo jsou rozvíjeny většinou nezáměrně či intuitivně. Často, pokud jsou KK u žáků rozvíjeny, není jejich rozvoj nijak reflektován, hodnocen. Pro KK neexistují, na rozdíl od ostatních prvků kurikula základního vzdělávání, obecně dostupné nástroje hodnocení. Hodnocení dosahování KK u žáků je v pravomoci jednotlivých škol, ovšem reálně jen málo škol věnuje hodnocení KK pozornost,“ (5, str. 9). Navíc hodnocení výsledků vzdělávání se také zpravidla orientuje na znalosti, protože ty jsou dobře měřitelné (3). K rozvíjení kompetencí na školách tedy dlouhodobě příliš nedochází (např.: 6).
Tyto problémy by mohla vyřešit chystaná revize RVP, její aktuální verze je připomínkovatelná do 21. dubna 2022. Ohledně problematiky klíčových kompetencí přichází s pojmem gramotnost, kterým rozděluje kompetence na competence a gramotnost na competency.
Gramotnosti představují dovednost aplikovat znalost v konkrétních praktických situacích. Jsou měřitelné (i kvantitativně) a jsou více vázány na jeden nebo několik předmětů. Oproti tomu klíčové kompetence chápeme jako funkční propojení znalostí, dovedností a postojů. Klíčové kompetence jsou nadoborové, tj. jsou rozvíjeny ve více, nebo dokonce ve všech předmětech (vzdělávacích oborech). (…) Kompetence jsou rozvíjeny v průběhu celého života, a to nejen školou.
- Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (7, str. 30)
Kromě toho je zde novinkou zaváděná kompetence welbeingu. Co ale skutečně revize přinese a jestli a jak bude otázku kompetencí řešit, se dozvíme nejdříve v roce 2025.
Zdroje:
(1) Česká republika. Klíčové kompetence v základním vzdělávání (2007). Výzkumný ústav pedagogický v Praze. http://www.msmt.cz/uploads/Vzdelavani/Skolska_reforma/SP_kkzv.pdf
(2) Češková, T. (2021). (Klíčové) kompetence v českém vzdělávání: Proč si navzájem nerozumíme? Studia paedagogica, 26(3), 7–27. Získáno z https://journals.phil.muni.cz/studia-paedagogica/article/view/19226/15266
(3) Česká republika. Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ (2020). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://www.msmt.cz/uploads/Brozura_S2030_online_CZ.pdf
(4) Češková, T. (2020). Interakce při řešení problémově orientovaných úloh ve výuce přírodovědy. Orbis Scholae, 14(1), 49–80. https://doi.org/10.14712/23363177.2020.3
(5) Česká školní inspekce. (2018). Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí a systémů hodnocení netestovatelných dovedností se souborem doporučení pro školní hodnocení klíčových kompetencí RVP ZV a externí hodnocení školní podpory rozvíjení klíčových kompetencí RVP ZV. https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2018_přílohy/Dokumenty/Analyza_kompetence.pdf
(6) Test klíčových kompetencí na 2. stupni ZŠ 2010/11–2011/12 vybraná zjištění. (2013). Scio. https://www.scio.sk/download/analyzy/kk_souhrn.pdf
(7) Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání: VERZE PRO PŘIPOMÍNKOVÁNÍ. (2022). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://velke-revize-zv.rvp.cz/files/hlavni-smery-revize-rvp-zv.pdf
